Haydnova sólová kantáta Ariadne auf Naxos není opera – ale má operní sílu. Příběh opuštěné ženy, která prochází bolestí, vztekem a nakonec smířením, nese veškerou dramatičnost velkého jevištního díla a přitom se vejde do komorní místnosti. V podání mezzosopranistky Markéty Cukrové a Barbary Marie Willi na kladivkovém klávíru z Haydnovy doby je to večer soustředěné niterné hudby.