V jedné z posledních knih se Arnošt Lustig pokusil o konečné zúčtování s tématy, která poznamenávají celou jeho tvorbu – nepochopitelnost nacistické myšlenky na vyhlazení Židů na straně jedné a láska k životu a ke všemu tělesnému na straně druhé. Hlavní představitelé, mladí lidé plní tělesných tužeb Gabriela Lágusová a Josef Reinisch, prožívají v terezínském ghetu svou zakázanou lásku. Transport může přijít každým dnem, a tak útěchu nacházejí hrdinové knihy pouze jeden v druhém. Žijí naplno a vyslovují věci, které by nebýt tlaku okolností možná ze sebe možná nikdy nevypustili. Přežívají, dokud mají tělo toho druhého. Výsledkem je příběh plný milostných vyznání i esejistických podobenství o smyslu života.